Zajímavosti

Kostelík svatého Jiří

Kostelík svatého Jiří stojí ve východní části obce na malém návrší. Prvá zmínka o něm je již v zakládací listině Břevnovského kláštera. Prvé přímé zprávy jsou z roku 1352. Východní část kostelíka je pozůstatek románské stavby, oltář je barokní, s obrazem sv. Jiří, zabíjejícího saň. V sakristii je zachováno původní románské kamenné ostění vchodu do věže. Ta byla později zakončena gotickým jehlanem, jak je zaznamenáno na Altmanově panoramatu Vltavy z r. 1641. Při přestavbě kostela v 17. století (nejpozději 1692 – nápis na mramorové kropence) získal kostel barokní podobu, věž byla zakryta šindelovou cibulovitou bání. Ve věži byly původně osazeny čtyři zvony: Sv. Jiří (1663 , přelitý 1842, 90 kg), Sv. Markéta (1663, v r. 1915 přelit, 68,5 kg), Sv. Trojice (1888, 83,5 kg), Sv. František Xaver (1888, 29 kg). V roce 1917 byly všechny zvony zabaveny pro vojenské účely (k přelití na děla), v r. 1919 byl vrácen jediný zvon Markéta, který vydržel ve věži i přes druhou světovou válku, kdy byly zvony rovněž zabavovány. Původní varhany v kostele – nejspíše z doby barokní přestavby v 17. století – byly nahrazeny novými v r. 1853. Současné dvoumanuálové varhany od firmy Medřický z Kutné Hory byly instalovány v r. 1942. Vedle kostela na pozemku dnes již neužívaného starého hřbitova, stojí zajímavá osmiboká stavba bývalé márnice.V průběhu devadesátých let dvacátého století byl kostel opraven, byly pořízeny nové fasády, opravena byla kopule i střecha, byl pozlacen kříž na věži, rekonstruováno schodiště ve věži a byl opraven interiér kostela v očekávání  blížících se oslav milénia obce. Kromě bohoslužeb se konají v kostelíku i hudební koncerty. Kostel svatého Jiří patří do Zbraslavské farnosti.

Další informace mužete nalézt v publikaci POHLED DO VRANSKÉ FARNOSTI 20. STOLETÍ (Antonín Hrdina), kterou si můžete zakoupit v budově obecního úřadu nebo v kostele sv. Jiří.

Zprávu o průběhu generálních oprav kostela sv. Jiří ve Vraném nad Vltavou naleznete ZDE!

Historie kostela sv. Jiří ve Vraném - stručný výpis z farní kroniky nalezené v r. 1988 naleznete ZDE!


Papírna

Papírna byla postavena na místě bývalého mlýna. V roce 1836 byl odkoupen pozemek, v roce 1837 byl položen základní kámen jejím zakladatelem Bohumilem Haase. Od následujícího roku byl již v provozu první papírenský stroj. V roce 1853 k ní byla připojena i tiskárna rakousko-uherských bankovek v Praze. Dům, kde byly bankovky zpracovávány, dodnes stojí a je nazýván “Bank”. Historie papírny je velká a bohatá. Papír zde vyráběný byl prodáván do celého světa. Vyráběly se hlavně tenké tiskové a technické papíry. Poslední velká rekonstrukce papírny byla v roce 1965, specializace na výrobu elektrotechnických papírů skončila před několika lety. Postupně bylo v provozu 6 papírenských strojů s následnou úpravou papíru hlazením, řezáním do rolí, tenkých nebo úzkých svitků, nebo na archy. V roce 2000 byly v provozu ještě tři papírenské stroje, č. 4, č. 5 a č. 6 spolu se zpracovatelskými stroji. V září 2000 byl zastaven provoz strojů, dělníci byli propuštěni a zbytek vyrobeného papíru byl ještě do listopadu téhož roku zpracováván na úpravnách, převážně zahraničními dělníky. Kotelna byla v provozu, kvůli vytápění bytových domů, do dubna roku 2001 a pak byla definitivně odstavena. Některé prostory byly pronajaty, převážně jako skladovací, různým firmám, mnoho zpracovatelských strojů bylo demontováno a odvezeno jinam. Budova mechanických dílen a mazutová kotelna byly prodány místní firmě Klimaservis Sůva. Při povodni v srpnu 2002 byla papírna zcela zatopena a odhadnutá škoda prý je 30 mil. korun. Přitom prodejní cena celé papírny byla před povodní asi 40 mil. Kč. Bytové domy papírny byly prodány do soukromých rukou. Počátkem roku cizí podnikatel odkoupil veškeré strojní zařízení úpraven, papírenských strojů, přípraven vodolátek apod., nechal zařízení vybourat a odprodal je jako kovový šrot.


Řeka Vltava

Řeka Vltava - do roku 1936 s neregulovaným tokem, po tomto roce stavbou zdymadla bylo vytvořeno jezero. Řeka je využívána k dopravě, rybolovu a vodním sportům. Nezanedbatelná je i její funkce jako zásobárny vody. Vlivem ostatních přehrad řeka téměř nezamrzá, takže je s malými výjimkami celoročně využitelná. Průměrný průtok vody Vltavou v místě obce je 110 kubických metrů za vteřinu, zaznamenaný nejnižší průtok byl v roce 1950 pouhých 10 kubických metrů za sekundu, v době prohlídky zdymadla v roce 2001 byl průtok nulový, u přívozu bylo jen 80 cm vody, nejvyšší průtoky byl zaznamenán  v roce 1890, a to 3310 kubických metrů za sekundu, zdaleka nejvyšší průtok byl při povodni v srpnu 2002, kdy Vltavou ve Vraném teklo až 4000 kubíků vody za vteřinu, pod přehradou byla proti letnímu stavu výška hladiny přibližně o 11 metrů vyšší, byla zaplavena silnice na druhé straně do výše svodidel, přívoznický domek byl pod vodou i s komínem. Proti stoleté vodě z roku 1890 byla voda výše o 1,70 metru (viz fotografická dokumentace, zpracovaná ve spolupráci s jinými fotografy panem Lad. Ryšánkem).

Video s názvem Vltava v obrazech z cyklu pořadu Hledání ztraceného času díl č. 72 - Vltava v úseku Davle - Vrané nad Vltavou naleznete ZDE!

Zdymadlo s elektrárnou

Zdymadlo s elektrárnou bylo dostavěno a spuštěno do provozu v roce 1936. Vzdutí Vltavy je 10,5 metrů. Má dvě plavební komory. Vytvořené jezero je dlouhé 13 kilometrů s obsahem 11 miliónů kubických metrů vody. Plocha jezera je 17,7 kilometrů čtverečních. Elektrárna je vybavena dvěma Kaplanovými turbínami s generátory o výkonu po 7 MW při průtoku 90 kubických metrů za vteřinu každou turbínou. Původně přes patky přehrady měla být zbudována lávka, ale provoz na druhé straně byl tak minimální a v té době i neperspektivní, že bylo rozhodnuto lávku nestavět a z ušetřených peněz byla po dohodě s obcí nad elektrárnou postavena nová škola. Přestože velká voda v roce 2002 se přelévala i přes komory a při zvednutých jezech se vyrovnaly hladiny řeky nad a pod zdymadlem, přestála stavba přírodní katastrofu a po nezbytných očišťovacích pracích byl provoz elektrárny ve velice krátké době obnoven.

Video s názvem Vltava v obrazech z cyklu pořadu Hledání ztraceného času díl č. 73 - Vodní dílo Vrané nad Vltavou 1. díl naleznete ZDE!

Video s názvem Vltava v obrazech z cyklu pořadu Hledání ztraceného času díl č. 74 - Vodní dílo Vrané nad Vltavou 2. díl naleznete ZDE!

Video s názvem Vltava v obrazech z cyklu pořadu Hledání ztraceného času díl č. 75 - Návštěva prezidenta Dr. Edvarda Beneše vodního díla Vrané nad Vltavou naleznete ZDE!


Stará budova základní školy

Stará budova základní školy v ulici V Zídkách (u kostela) byla postavena jako dvojtřídní škola v roce 1819. V roce 1881 bylo přistavěno patro a v roce 1898 byla dále přistavována. Od 1936 (dána do provozu nová škola) do roku 1957 byla uzavřena a upravena na byty zaměstnanců papírny. Pak byl provoz po nezbytné adaptaci obnoven a do roku 2010 slouží pro 1. až 4. ročník základní školy. Budova prošla řadou rekonstrukcí a na přelomu let 2003/2004 byla napojena na novou kanalizaci a obecní vodovod.


Hudební škola

Hudební škola v Nádražní ulici byla vybudována roku 1953 péčí občanů, zejména jejího pozdějšího ředitele pana Františka Přenosila. V současné době nese název Základní umělecká škola. Budova byla postavena v roce 1905 původně jako německé sanatorium s parkovou zahradou. Parcela byla roku 1936 rozdělena na stavby rodinných domků. V roce 1945 byla budova jako konfiskát předána okresu a později obci.

Pošta

Pošta je v obci provozována až od roku 1898, kdy byla zprovozněna železniční trať. Poprvé byla v č. p. 148 (nyní sídlo společnosti SurTec ČR, s.r.o.). Od roku 1907 byla v č. p. 132 (dům p. Formánka), odkud se přestěhovala do č.p. 136 (Krásovi, tzv. Stará pošta), kde byl úřad do roku 1926. Až do roku 1934 pak pošta fungovala v budově obecního úřadu. Nakonec byla převedena do domu p. Lomičové č.p. 225, kde je dosud v provozu.

Obecní kronika

Obecní kronika byla založena v roce 1933 a je vedena na vysoké úrovni a s nevšední péčí. O to se zasloužili všichni kronikáři – Josef Zikl, Jan Vyskočil, Ladislav Veselý, Antonín Braidl, Václav Přibyl, Jiří Štefan, Rudolf Danda, Božena Brunová, Jiřina Benedetti, nyní Zdeňka Krištůfková. Události v obci byly v minulosti zaznamenávány ve farní kronice, odkud m.j. byly historické údaje čerpány pro obecní kroniku.


Obecní úřad

Obecní úřad byl původně postaven jako přízemní obecní dům náhradou za starou pastoušku u kostela, zbouranou při sněhové vánici v roce 1884. Dům byl postaven v roce 1911, v roce 1922 bylo přistavěno patro a byl několikrát renovován. Kromě dvou bytů zde byl již za první republiky obecní úřad, také zde jistou dobu byla pošta, obecní knihovna. Kanceláře místního hospodářství a sídlo Místního národního výboru zde bylo od roku 1945 do roku 1989. Po posledních stavebních úpravách v roce 1997 je provozně i reprezentativně vhodnou budovou pro sídlo vedení obce, obřadní síň i pro pobočku oddělení Policie. Podrobnosti a informace o obecní samosprávě a úředních záležitostech lze najít na internetu.


Knihovna

Místní knihovna byla založena v roce 1905, byla na různých místech v obci, například v budově obecního úřadu, v nové škole, v bývalých prostorech zrušené restaurace u Marholdů a nyní je provozována v suterénu nové mateřské školy. V průběhu trvání byly do ní převedeny knihy z knihoven papírny a skochovických hasičů. Od 1.1.2007 jsou v knihovně dva počítače s internetovým připojením, které mohou občané využívat bezplatně.


Železniční doprava

Železniční doprava byla na zdejší trati zahájena v roce 1897. Tunel mezi Jarovem a Vraným byl proražen pod vedením italských odborníků v roce 1896. Zastávka ve Skochovicích byla otevřena až roku 1934. V době od června 1944 do srpna 1945 byla trať mezi Skochovicemi a Jílovým uzavřena, v tunelech se za 2. sv. války vyráběly součástky pro střely V1 a V2. Ve Skochovicích se trať rozděluje do směrů na Čerčany a na Dobříš. Trať je jednokolejná, neelektrifikovaná. Již několikrát posloužila zdejší trať vedoucí Posázavím mezinárodní dopravě v době zablokování rychlíkové trati z Prahy přes Říčany do Čerčan.


Obecní přívoz

Obecní přívoz umožňuje přepravu osob z Vraného na Strnady v pracovní dny od 5,15 hod. do 18,30 hod. za jízdné 2,- Kč na pražský autobus linky číslo 255, autobus pražské integrované dopravy (PID) linka 314 a linkové autobusy z Prahy směrem na Davli, Sloup, Štěchovice, Slapy a pod. Provoz je udržován celoročně.Dobu zřízení přívozu se nepodařilo zjistit, zajisté je provozován několik století. Jisté však je, že počátkem 20. století byl přívoz převeden z majetku papírny do obce.  Ocelová konstrukce napínání ocelového lana o průměru 31,5 mm je z roku 1912, předtím byla zřejmě dřevěná. Pohon lodě obstarává říční proud. V současné době je provozována jen přeprava osob, ale do roku 1964 byl v provozu také nákladní prám o nosnosti 16 tun. Velkou vodu v roce 2002 přestálo technické zařízení bez pohromy, přestože domek byl zatopen i s komínem.


Hasiči

Hasiči mají dlouhou historii a v mnoha případech sami nebo s pomocí jiných jednotek úspěšně zasahovali proti požárům. Dne 1. 5. 1890 byla slavnostně vysvěcena stříkačka hasičů v papírně, 18.8.1912 pak byl založen hasičský sbor ve Skochovicích a otevřena hasičská zbrojnice. Činnost skochovických hasičů je celou obcí hodnocena velice pozitivně. Hasiči v papírně s ukončením činnosti závodu byli zrušeni.

Webové stránky Sboru dobrovolných hasičů skochovice naleznete ZDE!


Pomník padlým

Pomník padlým vranským občanům v první světové válce byl postaven u hlavního vjezdu do papírny na tzv. "rynku". Padlým skochovickým občanům byla odhalena pamětní deska na hasičské zbrojnici. V roce 1946 byl v nově vybudovaném parčíku u hřbitova pod novou školou odhalen pomník všem obětem obou válek. Pomník u papírny byl rozebrán a pamětní deska ve Skochovicích sejmuta. Není známo, kam byly původní desky uklizeny.


Sokolovna

Sokolovna - sídlo TJ Sokol Vrané byla postavena ze sbírek občanů v roce 1926. Hřiště u sokolovny a sál v sokolovně pamatují množství sokolských a sportovních událostí. Mnoho let zde bylo provozováno kino, v posledních letech též letní. Dne 10. 4. 1932 byl u sokolovny zasazen Tyršův kámen. Ale jeho okolí není v současnosti vhodně upraveno. Nynější ulice Pod Sokolovnou nesla až do 2. světové války pojmenování Tyršova. Budova dosud slouží sportovním a kulturním akcím občanů. Péčí vedení Sokola, které budova náleží, je udržována v pěkném stavu. Je zde také provozována restaurace.


Dům pro zaměstnance papírny

V roce 1852 byl proti nádraží postaven dům pro zaměstnance papírny. Třípodlažní dům v současné době obsahuje celkem 24 bytů a 6 samostatných místností. Ještě v době mezi světovými válkami v něm bydlelo až 60 rodin. V době vybudování neměl ani vodovod, ani kanalizaci, topení je dosud lokální. Protože na původním místě stály konírny, nesl dům lidové pojmenování "Reitschule" (jízdárna), počeštěně "Rajtšůl", zlidovělý název "Rajčur". Po dvou požárech koncem minulého století byly do půdního prostoru vestavěny dva byty, v roce 2003, po povodních z minulého roku za přispění katolické charity byly do zbývajících půdních prostor dostavěny další byty, které jsou pronajaty občanům, postiženým přírodní katastrofou.

Stromy

Staré stromy nacházíme především u kostela - lípa a 20 kaštanů, které byly vysázeny v roce 1894, dvě lípy u křížku u nádraží  z roku 1884, lípy u Tyršova kamene u sokolovny z roku 1932. Vzrostlé a majestátní buky na hřbitově byly sázeny při založení objektu počátkem tohoto století. Při větrné smršti s krupobitím na jaře roku 2000 byly lípy i křížek u nádraží značně poškozeny. Po úpravě okolí křížku byly vysazeny nové lípy a opravený křížek vysvěcen o státním svátku oslav samostatnosti Československa (Den státnosti České republiky) slavnostním způsobem za velké účasti občanů. Účinkovaly při tom pěvecké soubory Vráňata a Sbor svatého Jiří z Vraného.
Další nové stromy vysázené slavnostním způsobem jsou následující – lípa v dětském koutku Akátek u pomníku, dvě lípy u křížku u nádraží (2000) a lípa s javorem jako dva stromy Milénia u nového zdravotního střediska (2002).


Pomníky a pamětní desky v obci

Na domě ve Skochovicích byla za první republiky slavnostně odhalena pamětní deska legionáři Zamrazilovi, který padl v cizině. Deska byla sejmuta v době druhé světové války a neví se, kde se nachází.
V kladenských lesích u Dříně je postaven pomník padlým dělníkům Poldovky, kteří – vesměs totálně nasazeni – tam pracovali pro válečný průmysl. Při jednom z více spojeneckých leteckých náletů na Kladno byl bombardován i les, kde se před náletem schovávali pracovníci závodu a mnoho jich bylo zabito. Mezi nimi i občan Vraného pan Dvořák, jehož jméno je na pomníku uvedeno. Mezi železničním mostem ve Skochovicích a bývalou restaurací u Boudníků na trnovské straně je pomníček Jiřímu Fáberovi, který zde padl za revolučních dnů v roce 1945 kulkou německého esesáka.
Ke konci roku 2002 byl před obecním úřadem u příležitosti oslav stoletého výročí narození Jaromíra Vejvody slavnostně odhalen pomníček s deskou. Slavnosti se kromě představitelů obce a občanů Vraného zúčastnili všichni tři synové skladatele. Vyhrávala Černá muzika, slavnostní projev přednesla starostka obce a za rodinu poděkoval známý hudebník a vranský rodák Josef Vejvoda.
V papírně stojí obelisk, připomínající revoluční tradice dělnictva místní papírny z počátku 20. století.


Zamrazilova restaurace

Proti přívozu donedávna stála jednopatrová budova, původně hostinec U Boháčků, později známá jako Zamrazilova restaurace. Dole byl byt majitele, výčep, lokál a kuchyně, v patře byl sál, kde se konaly tancovačky, bály, hrálo se tam ochotnické divadlo a pořádaly se různé společenské aktivity, včetně prvních cvičení Sokolů. Ve dvoře byla zahradní restaurace a kuželník. Z tohoto domu pocházela i paní Božena Zamrazilová, pozdější manželka skladatele Jaromíra Vejvody, který zde rovněž bydlel, než si rodina zakoupila dům V Zídkách. Restaurace byla zrušena a v domě sídlila společnost Universa. Tato výrobní společnost prostory delší dobu nevyužívala a těsně před srpnem 2002 dům prodala společnosti Klimaservis Sůva. Povodeň dům zatopila až po 1. patro a natolik zdevastovala, že byl dům stržen.



Do roku 1989

Od druhé světové války do roku 1989 byly všechny větší akce v obci regulovány nadřízenými správními orgány a budovány z finančních dotací brigádnicky v akcích „Z“. I tak byly v obci vybudovány nemalé hodnoty – dvě mateřské školky, přístavba staré školy, samoobsluha u pošty, samoobsluha v Nových Skochovicích, hasičská zbrojnice, čistírna odpadních vod a první etapa kanalizace, dva bytové domy nad sokolovnou, asfaltované a dlážděné silnice, obecní rozhlas, veřejné osvětlení, pomník padlým s parkovou úpravou pod novou školou, silnice z Vraného na Zbraslav pod Homolí, celková oprava budovy MNV, vybudování cesty z Vraného do Březové, trafostanice u mateřské školy, v Zídkách a u čistírny, začal se stavět objekt služeb MNV, který byl později převzat jako základ pro firmu Megafyt. U školy byla postavena pionýrská klubovna, v současnosti využívaná skautskou organizací dětí. Dlouhá léta je v provozu areál vodních sportů organizace bývalého Svazarmu Galaxie, funguje organizace vodních sportů SK Vrané u náplavky ve Skochovicích, za skochovickým železničním mostem jsou vodní sportovci organizace Tatran. Původní Špirkova loděnice u fotbalového hřiště byla jako konfiskát předána SK Vrané a sportovci byla přestavěna na klubovnu, šatny, kabiny a společenský sál. Za povodně 2002 byla tato budova, známá jako Tatran, zcela zaplavena, velmi poškozena a musela být zbourána.


Současnost

Po roce 1989 bylo pokračováno ve výstavbě obecní kanalizace, byla do obce zavedena pitná voda a za přispění firem a občanů byly budovány první domovní vodovodní přípojky. Bylo zcela zrekonstruováno veřejné osvětlení, opraveno a doplněno zařízení obecního rozhlasu, pro děti byly vybudovány dětské koutky u pomníku, u Rajčuru a u zbrojnice. Pro zlepšení vzhledu obce jsou upravována veřejná prostranství na odpočinkové parčíky, okolí kostela bylo upraveno a doplněno dlážděním a osvětlením. Byl zcela změněn způsob odpadového hospodářství a zlikvidovány černé skládky v obci a vybudován sběrný odpadový dvůr. Budovy v majetku obce si opět vyžádaly opravy a rekonstrukce. Rovněž vnitřní část obecního úřadu doznala podstatných změn nejen na vzhledu, ale i na technickém vybavení. V budově byla zřízena také služebna státní policie. Pro zvýšení bezpečnosti občanů byla provedena zábradlí u cest přes potoky V Zídkách, postaven chodník k přívozu, vydlážděna schodiště u kostela, u hřbitova a  chodníčky u školek. Na veřejných prostranstvích byly instalovány lavičky. V lesíku pod školou na bývalé skládce si mládež za přispění obce postavila bikrosové hřiště. K výročí Milénia byla dokončena oprava kostela a provedena úprava starého hřbitova, byly opraveny budovy nového hřbitova. Pokračuje tradice ve vydávání místního informačního občasníku Zrcadlo. Podařilo se odstranit nevhodně načerno postavený objekt letního parketu u přívoza a místo dát do původního stavu. Pro přívoz byla pořízena nemalým nákladem nová ocelová loď a bylo vyměněno hlavní vodicí lano. V obci pokračuje individuelní výstavba rodinných domů, převážně ve třech lokalitách – nad sokolovnou, u Krištůfkova statku a ve Sluneční ulici. Mnoho domů bylo majiteli opraveno, čímž se zlepšuje vzhled obce. Aktivitami soukromých podnikatelů byly vybudovány autokempy a sportovní areál Lávka. U budovy obecního úřadu byla postavena dvojgaráž pro dopravní prostředky obce. Zvláštní pozornost si vyžaduje okolnostmi vynucená stavba nového zdravotního střediska, které se budovalo od jara do podzimu roku 2002 (od dokumentace až po kolaudaci a slavnostní otevření). Mnoho starostí a prostředků si vyžádala nevídaná a katastrofální povodeň v roce 2002. Při povodni byla zdevastována silnice od Zbraslavi přes Jarov až nad papírnu, byly zničeny studny s pitnou vodou. Obec obdržela dotaci a v roce 2003 byly vybudována nová kanalizace a obecní vodovod v celé dolní části Vraného až po starou školu, vodovod byl prodloužen až k bytovým domům u hřiště a v celé ulici U Elektrárny až po kemp pana Matyáše. V Nádražní ulici od vjezdu do obce až k k přejezdu tratě byla zhotovena nová vozovka a v této části byly vybudovány i chodníky.

grafika_pata.jpg